Přesun brněnského nádraží z centra do centra
Tedy to, na co Brno vynakládá miliony, někdo dělá zadarmo. Dům umění doslova praskal ve švech. Nechyběla ani Česká televize, političtí zástupci zastávající myšlenku přesunu však přítomni nebyli.
Co jsme se dozvěděli?
00:00 Mgr. Rostislav Koryčánek nám řekl, že Dům umění chce z jeho pohledu vystupovat jako mediátor, tedy platforma pro diskusi nad přesunem nádraží. A protože ještě stále není nic postaveno, zbývá nám ještě pár sekund času, takovou diskusi zahájit. A vytvořit nějaký smysluplný občanský protitlak.
03:12 Úvodní povídání od doc. Ing. Arch. Karla Havliše bylo pastvou pro uši. Divákům vysvětlil, co znamená centrum, kde se lidé mají potkávat, společně žít a podnikat, sdílet veřejný prostor, proč stojí za to si ho udržet a nepřesouvat ho do kachličkované Olympie. Hezké povídání, ale příliš konkrétních návrhů nepadlo.
17:26 Slovo dostali oni dva mladí architekti Ing. Arch. Michal Krištof a Ing. Arch. Ondřej Chybík. V návrhu měli všecko: Bylo to hezké, prosluněné, žádná auta v centru, dostatek parkovacích míst, vyvrátili všechny nesmyslné fámy o tom, proč je nádraží potřeba přesouvat. Pokud máte alespoň trochu povědomí o brněnských spekulacích a obchodech a před sebou mapu, hned vám dojde, kde, že má to přesunuté brněnské nádraží stát – přesně mezi megalomanským nákupním centrem Vaňkovka a megalomanským nákupním centrem Aupark (který sice ještě nestojí, ale Romča Onderka už to bere jako hotovou věc). Z nádraží se tedy sice do historického centra nedostanete, za to si ale prohlédnete spoustu krásných obchodů.
Také jsme se dozvěděli, že to celé bude stát polovinu nákladů (i s přestavbou kolejí) oproti stávající variantě přesunu nádraží. Těžko však tyto informace ověřovat a považovat je automaticky za pravdivé.
Po prezentaci byl prostor pro otázky, kterou přítomní v sále rychle přejmenovali na prostor pro názory. Během 60 minut se vystřídali čtyři řečníci: starší důchodkyně, kapitán Nemo, rudý profesor a inženýr mostař, od kterých jsme se dozvěděli, kdy začala jezdit koňská dráha, na jaké železniční trase byl postavený který most a kolik je kde (a kterých!) vyhýbek. O přesunu však vůbec nic, tuto část jsme se rozhodli do videa nezařadit.
Michal Havelka
Fenomén: Interaktivní dramata (larpy)
Určitě to znáte. Divadlo, jehož vývoj mohou diváci ovlivnit přímo při představení. Lze v umění zajít ještě někam dál? Kam až sahají jeho hranice? Pojďme si společně představit pojem larp.
Michal Havelka
Přesun brněnského nádraží, legenda pokračuje
Od referenda o přesunu brněnského nádraží v roce 2004 diskuse nad jeho přesunem zase na čas utichly. Jen pro připomenutí - v referendu se 15 % brňanů vyjádřilo pro odsun, 85 % proti odsunu při celkové 25% účasti. Zbylých 75 % voličů dalo zjevně najevo, že je poloha brněnského nádraží upřímně nezajímá.
Michal Havelka
Lyže nebo snowboard? A co takhle skiboard?
Jezdíte rádi na lyžích a říkáte si, že vaší jízdě něco chybí? Nejste zrovna milovníci snowboardů? Rádi zkoušíte nové věci? A už jste zkusili skiboardy?
Michal Havelka
Politické mýty a fámy. Značka: Český národ
V českém národě přetrvává několik politických mýtů a fám. Pojďme se na ně společně podívat, rozebrat a případně je vyvrátit.
Michal Havelka
Ze spodu až na úplné dno
Následující dva příběhy, které budu vyprávět, jsou příběhy lidí z mého blízkého okolí. Jsou lidmi z masa a kostí, nikoliv modelovým příkladem, na kterém chci demonstrovat fenomén dluhových pastí.
Michal Havelka
Změna demokracie jako změna sebe sama
Snaha o změnu je hnacím motorem rozvoje každé demokracie. Nakonec každý z nás se snažíme ve svém osobním životě volit změny tak, aby vedly k rozvoji – ať už praktickém materiálním nebo duševním. Se změnou demokracie je to však trochu složitější.
Michal Havelka
Jak používáme Facebook?
Je to již přes dva roky, co se Facebook stal běžným médiem většiny českých uživatelů podobně jako mobilní telefon nebo televize. Jakým způsobem a k čemu ho používáme? A lišíme se mezi sebou v užívání dle věku, pohlaví či vzdělání? Udělal jsem malý osobní průzkum.
Michal Havelka
Boardwalk Empire: Lesk a bída časů minulých
Produkce HBO už má za sebou řádku velmi solidních počinů – ať už je to Band of Brothers, Rome, Game of thrones a mnoho dalších. Minisérie zkrátka prostě umí a je super, že své nemalé zisky dávají na nadějné filmové projekty. Dalším takovým je právě Boardwalk Empire. Do role jednoho z producentů a režiséru ve stejné osobě se pasoval Martin Scorsese, jehož jméno předurčuje, že půjde zas jednou o sakra dobrou pecku.
Michal Havelka
Fotoreportáž: Do Bretaně a zpět pohledem z rychlíku
Sled (ne)obyčejných fotek a komentářů z jedné (ne)obyčejné cesty do Bretaně a zpět.
Michal Havelka
Propojme kontexty
Asi každý z nás diskutuje s různými lidmi na různá témata. Není nic mimořádného na tom, že fanoušci hokeje se zajímají o hokej, hudebníci o hudbu, intelektuálové o filozofii a do hospody chodíme plkat o “ničem podstatném”. Už když jdu na setkání s nějakým známým člověkem, vím dopředu, jaký onen člověk je, co ho zajímá a o jakém tématu přibližně budeme diskutovat.
Michal Havelka
7 rad a tipů jak se stát nejchytřejším člověkem
Tento článek je pouze „levnou“ kopií článku o tom, jak se nestát úspěšným, ačkoliv hlavními inspirátory byla velká spousta lidí – od Jana Švejnara po Zoliho Varadiho.
Michal Havelka
Neznáme cestu, část III.
Že se v republice kradlo a krade zleva i zprava není žádná novinka. Že to není problém politický, ale společenský také není žádným tajemstvím. Ale společnost na to reaguje takovým zvláštním, ideologickým způsobem. Máme tu třeba problém zneužívání sociálních dávek některými romy, kterým se nechce pracovat, vytvoří kopu dětí, kopu dluhů a s těmi nějak přežívají. Definujme, co dělá takový rom – zneužívá špatně napsaného zákona ve svůj prospěch a společnost (a ve volbách pravice) na něj ukáže – to je on, to je ten, co nás okrádá, toho je potřeba odříznout od zdroje. Ale pravice už neukáže na majitele sluneční elektrárny, který se chová úplně stejně – zneužívá špatně napsaného zákona ve svůj prospěch. Hněv lidu jde téměř vždy dolů. V třicátémosmém byl hněv stržen na židy – to jsou oni, oni podkopali morálku Německa, jsou jiní(=špatní) a je potřeba je vymítit. Nyní pak na romy, a to i z důvodu, že mají černou pleť a jde na ně stejně lehce ukázat – to jsou oni, ti zloději, co nás denně ožebračují o naše daně. To u majitele sluneční elektárny (nebo jednatele firmy, který zcela legálně krátí daně) nelze – takového člověka nepoznáme, je slušný, upravený, chodí v obleku, nepoužívá vulgární slova a pouze se snaží zcela legitimně vydělávat. Zákony jsou takové jaké jsou a je snad jeho chyba, že je někdo špatně schválil? Jeho cílem je zisk v rámci daných zákonů, ačkoliv je nepopiratelné, že jeho zisk jde na úkor celé společnosti.
Michal Havelka
Neznáme cestu, část II.
aneb má soukroma obžaloba ideologie, pravice a protikorupčního boje. Tato druhá část blogpostu Neznáme cestu, část II. navazuje na Neznáme cestu, část I.
Michal Havelka
Neznáme cestu, část I.
aneb má soukromá obžaloba ideologie, pravice a protikorupčního boje.Proč vůbec obžaloba právě pravice? Protože u pravice vím, co říci. Levice je pro mne těžce pochopitelná, je příliš komplikovaná na to, abych ji dokázal kritizovat či obhajovat. Mám o ní jen velmi strohou představu a v ruce příliš málo argumentů. Naopak pro zachování korektnosti budu rád, když se objeví nějaká odpověď, která dokáže levici kritizovat z co nejvyššího pohledu. Kritika pravice neznamená obhajobu levice. Naopak mám pocit, že levice často přichází se špatným řešením a pravice toho využívá a přináší své, dobré řešení. Obávám se, že tomu tak není – řešení neznáme a do pravice vkládáme důvěru jen z toho titulu, že levice v řešení selhala.
Michal Havelka
Mezi (našimi) světy
2.února se v Moravské zemské knihovně pořádala panelová diskuse na téma mezináboženského dialogu. Protože záznamy z panelů prostě nejsou, rozhodli jsme se s Jirkou tuto situaci zvrátit, natočit panel, který se mi zdál na druhý poslech (převážně od poloviny) kromobyčejně kvalitní, zveřejnit, v mém případě hodit na blog, tečka.
Michal Havelka
Zahoďme smysly života
Vzpomínám na scénu z jednoho larpu[1], kdy jsme pronásledovali nějakého důležitého svědka. Náhle mne oslovila mladá slečna s chlapcem asi mého věku a zeptali se: „Dobrý den, mohli bychom se vás zeptat na Váš smysl života?“ Byl jsem tou otázkou tak zaskočen, že jsem pořádně nedal dohromady smysluplnou odpověď a pouze pátral po tom, proč se ptají a jestli takto oslovují běžně neznámé lidi na ulici. Je to jen jeden z mnoha příkladů, které mne utvrzují v tom, že existuje ve společnosti tlak na to, aby si lidé určovali smysl života. Získávám silný dojem, že si (někteří) lidé myslí, že mít smysl života je znakem inteligentní, dospělé a cílevědomé osoby.
Michal Havelka
Býti predestinován
Když mne můj kamarád Mirek nutil podívat se na Earthlings, dlouho jsem to odmítal s tím, že se nerad dívám na nevinné, kteří musí trpět. Mirek mi tenkrát říkal, že jsem hloupý, protože zakrývám pravdu sám před sebou a žiji v iluzi. A měl pravdu – sám jsem si myslel, že mám tušení, jak se věci mají a dokáži o nich kriticky uvažovat. Nic nového jsem se z filmu nedozvěděl, ale dovedl mě k povědomí, že dokud věci neuvidíte na vlastní oči[1], ale vidíte je pouze ve fantazii, uvažujete o nich jen v úzkém úhlu, nikoliv v obšírných souvislostech.
Michal Havelka
Diferenciace českého školství
Pokud jsem za poslední dobu měl problém si na něco utvořit náhled, pak to byly státní maturity. Dlouho jsem přemýšlel, zda-li jsou (pomineme-li ty nereálné finanční náklady) ku prospěchu společnosti či nikoliv. Ku prospěchu svědčí myšlenka jakéhosi minimálního vzdělání, studenti budou mít jednoznačně určenou minimální laťku, které musí dosáhnout během svého studia na střední škole. To zajišťuje jistou (vyšší?) obecnou vzdělanost společnosti jako celku. Proti svědčí myšlenka jakéhosi sjednocování, stavění všech studentů do jednoho šiku na jednu (popř. dvě) vzdělanostní úroveň, smazávání rozdílů mezi jednotlivými středními školami, absence nastavení úrovně předmětů pro potřeby oboru. Střední školy budou chrlit stejně vzdělané, stejné, klonované studenty. Záměrně nadsazuji. Po jistém časovém odstupu a konkrétní podobě státních maturit, bych se přiklonil pro, ačkoliv pochybnosti se nesou dodnes.
Michal Havelka
Rezignujme na marasmus!
Rád a s chutí pročítám internetové diskuse, tedy nejen ty internetové. Vytváří to jakýsi obraz české společnosti a tak člověk může posoudit, co společností hýbe, jakou má náladu, jaký je její nejčastější názor na různé věci. Čím častěji člověk ony diskuse čte, tím častěji (kromě hlouposti a neinformovanosti) vidí nejhorší vlastnost národa – marasmus.
Michal Havelka
Jak se dobré myšlenky obrací proti nám
Varování! Tento článek je o politice, je názorově nekorektní a někoho může pobouřit. Pokud patříte k jedincům, kteří stojí za stranou, kterou volili ve volbách, nedoporučuji číst dále.
- Počet článků 21
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1114x